Oba texty zkoumají kyberkulturní studia a kyberkulturu a snaží se vysvětlit jejich koncepci. Oba autoři nabízejí trošku odlišný způsob výkladu, ale zásadně se nevylučují. Jakub Macek postupuje po historické linii a hledá zde ucelené teoretické proudy. Rozděluje tak koncepce kyberkultury na "rané" a "stávající", jež pak dále třídí do teorií na základě typizace jejich hlavních tezí. Jeho výklad se zaměřuje zvláště na ranou kyberkulturu a je třeba podotknout, že jde opravdu o popis této specifické kultury v různých stádiích jejího vývoje. O kyberkulturních studiích se dá hovořit až v 90. letech 20. století - jeho pojetí stávajících koncepcí kyberkultury je tedy popisem různých teoretických náhledů na kyberkulturu. David Silver referuje právě o vývoji kyberkulturních studií mezi roky 1990 a 2000, jako o třech částečně se prolínajících etapách - populární kyberkultura, kyberkulturní studia a kritická kyberkulturní studia. Ve srovnání s Mackovým textem se tedy zaměřuje výhradně na stávající kyberkulturní studia.
Mackova etapizace rané kyberkultury:
První etapa rané kyberkultury:
- vznik komunity hackerů na MIT (1959)
- formulace konceptu kyborga
- idea hypertextu V. Bushe
Druhá etapa rané kyberkultury (70. - 80. léta):
- rozvoj PC dostupných pro širší veřejnost
Třetí etapa rané kyberkultury (80. léta):
- vznik veřejných počítačových sítí
- vznik prvních virtuálních komunit
- vydělování hackerů z "uživatelské kyberkultury"
Čtvrtá etapa rané kyberkultury (konec 80. let - polovina 90. let:
- definitivní splynutí kyberkultury s většinovou společností
- sjednocování technologických a programových standardů
Etapizaci uzavírá výkladem o kyberkulturních naracích, které nepochybně významně ovlivnily kyberkulturní teorie. Jádrem těchto narací byly podle jeho názoru technologie a za významné okruhy považuje tato témata:
- technologie jako agens změny
- technologie a svoboda/moc/empowerment
- technologie jako nástroj utvoření nové hranice (frontier)
- technologie a autenticita
Stávající koncepty kyberkultury, neboli hlavní teoretické proudy kyberkulturních studií Macek rozděluje na:
1. utopické koncepty
2. informační k. - kyberkultura jako symbolické kódy informační společnosti
3. antropologické k. - studium kulturní praxe a životních stylů spojených s ICT
4. epistemologické k. - sociální a antropologická reflexe nových médií
Všechny tyto koncepty nejsou ostře odděleny časovou osou, vzájemně se prolínají a tematicky ovlivňují.
Jak jsem již uvedla, David Silver se zaměřuje na teorie o kyberkultuře.
1. Populární kyberkulturu spojuje s ranými devadesátými léty, žurnalistickými statěmi a knihami o novém fenoménu kyberspolečnosti. Tyto texty a jednoduché studie byly povětšinou velice pozitivní a tematicky je lze přirovnat k Mackovým utopickým konceptům kyberkultury.
2. Kyberkulturní studia jsou počátkem prvních opravdu vědeckých teorií o kyberkultuře. Hlavním tématem jsou virtuální komunity a jejich členové. Toto téma má velice blízko k antropologickým koncepcím.
3. Kritická kyberkulturní studia se zaměřují na celkovou podobu a vliv kyberkultur na společnost. Hlavními tématy jsou:
- sociální, kulturní a ekonomické interakce, které probíhají on-line
- příběhy, které tvoříme o těchto interakcích (kyberkulturní narace)
- sociální, kulturní, politické a ekonomicképodmínky těchto interakcí
- design a designování interakčních rozhraní, které tyto on-line interakce umožňují
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat