Jon Postel

Jon Postel byl mužem, který se asi nejvíce proslavil jako hlavní editor série dokumentů Request for Comment (RFC). Tyto dokumenty definovaly standardy Internetu - jakési konvence a postupy, jež nebyly závazné, ale přesto je každý zúčastněný pečlivě dodržoval. Byl také předsedou společnosti rozhodující o přidělování internetových domén Internet Assigned Mambers Authority (IAMA). Po Postelově smrti v roce 1998 nebyl vybrán nikdo jeho vážnosti, a tak bylo místo IAMA ustanoveno jiné společenství - Internet Corporation for Assigned Names and Members (ICANN) s celkem 200 členy.

Krátké video o jeho přínosu dnešnímu Internetu: http://youtube.com/watch?v=vrpo7yCcGE8

Grafické znázornění vývoje Internetu

zdroj: Castells, M. The Internet galaxy" Reflections on the Internet, Business and Society. 2nd Ed." Oxford University Press, 2001, Oxford, ISBN 0-19-925577-6.

Internet na přelomu 80. a 90. let

V roce 1989 přišel Tim Berners Lee s novým způsobem komunikace, který původně vypracoval pro vnitřní potřebu laboratoří CERN. Šlo o hypertextové dokumenty - texty, obsahující odkazy na další dokumenty, jež mohou být umístěny na jiném počítači nezávisle na tom, jak je fyzicky daleko.
Díky jednoduchému a intuitivnímu ovládání se tento způsob komunikace rozšířil i za brány CERNu a dnes jej známe pod pojmem World Wide Web. K dokumentů byly postupně připojeny i obrázky. WWW se dočkal netušeného zájmu podnikatelů a v roce 1992 byl díky NSF (National Science Foundation, která do té doby spravovala páteřní síť Internetu) zahájen komerční provoz Internetu.

Vannevar Bush již po x-té: minishrnutí

Vannevar Bush popisuje tehdy nové technologie, které chápe jako přínosné v rámci jeho zaujetí vytvořit přístroj, kteráý by uchovával informace v tehdy neznámé formě – informace, dokumenty a data měly být navzájem propojené sítí asociací a myšlenkových spojů (Vannevar Bush se v textu doslova zmiňuje o „indexing“, „tying“, „comments“). Jednalo se o system MEMEX, jehož detailní popis v závěru textu As We May Thing Bush podává. Na tento ideový návrh ve své práci navazují např. Theodor Nelson – tvůrce hypertextu a Douglas Engelbart.

Vannevar Bush potřetí...Hodnocení shrnutí článku Vannevara Bushe Marie Skálové (na http://marka.bloguje.cz/)

Hodnocený text dle mé úvahy splňuje všechny základní požadavky na formu shrnutí. Autorka vyzdvihla základní Bushovu ideu a dostatečně ji rozebrala. Za velice přínosné považuji, že na samotném úvodu čtenáře seznámila se základními údaji o vzniku textu. Krátce, avšak velice trefně okomentovala historické události a ideové zázemí doby, jež měly jistě zásadní vliv na Bushovu tvorbu.

Shrnutí postupuje chronologicky podle textu a jeho největší část tvoří popis systému MEMEX. V Bushově textu tomu bylo spíše naopak, avšak systém MEMEX byl opravdu ústředním tématem, a tak bylo velice vhodné jej ve shrnutí dokonaleji popsat.

Závěr je věnován vlivům Bushova návrhu na dnešní systémy uchovávání informací. Tato část by pro potřeby studia práce Vannevara Bushe mohla být delší, avšak v rámci shrnutí je taková reflexe dostačující.

Vannevar Bush podruhé... As We May Think

Text, který Vannevar Bush napsal někdy okolo roku 1945 a možná tehdy ani netušil, co tím způsobil. Vcelku krátký text s velkou myšlenkou pojednává samozřejmě o jeho ideovém návrhu systému Memex, o kterém tu již byla řeč.

Tento systém by měl řešit dávný problém člověka s jeho nespolehlivou a děravou pamětí. V plném proudu modernizace první poloviny dvacátého století, nových myšlenek, objevů a vynálezů nabývala tato potřeba zřejmě význačného charakteru. Papír a tužka nestačí, a tak Bush po vzoru velkých vynálezců jeho doby navrhuje technologický přístroj, který by byl schopen uchovávat informace v tehdy neznámé formě – informace, dokumenty a data měly být navzájem propojené sítí asociací a myšlenkových spojů (Vannevar Bush se v textu doslova zmiňuje o „indexing“, „tying“, „comments“).

Na obrázku vlevo je vyobrazen jeho vlastní návrh přístroje Memex. Jedná se o stůl, v němž jsou na fotografiích a audiopáskách zaznamenány informace, který vlastník stroje sebral, vyzkoumal či zkrátka někde našel a vyhodnotil jako zajímavé. Protože by byly všechny zaznamenávací systémy příliš objemné, navrhuje vytvoření mikrodestiček, které by dokázaly nést všechny tyto informace. Na malých obrazovkách se objevují vyvolané dokumenty a přes klávesnici je možno přiřazovat jim již zmíněné asociativní propoje.

Kromě tohoto komplikovaného přístroje navrhl Bush např. vývoj technologií schopných zaznaménávat mluvený projev přímo do textu, či vypočítávat tehdy nedosažitelné matematické operace.

Bushovy podněty se probudily s rozvojem Internetu, který čím dál více pracuje na bázi asociativního propojování informací. … i lidí, což do celého memory systému přinášejí možnost synergického efektu.

Prapůvodní ideje Internetu: Vannevar Bush a jeho projekt Memex

Bush působil od roku 1919 na Massachusettském technologickém institutu (MIT), kde se podílel na vývoji zařízení pro rychlou orientaci mikrofilmových depozitářích. Dlouhou část svého žuvota se zabýval myšlenkou vytvořit univerzální systém pro uchovávání lidského vědění. Tento systém nazval MEMEX (ze složeniny Memory Extended – rozšířená paměť) a popsal ho následujícími slovy: "Memex je zařízení, v němž uživatel ukládá veškeré své knihy, záznamy a komunikační vazby, a které je konstruováno tak, aby mohlo pracovat rychle a flexibilně. Stává se osobní zásobárnou paměti."

Teoretický model Memex hluboce ovlivnil cesty vývoje nových technologií. Na společném ideovém základě stojí i hypertext. Je třeba si uvědomit hned dvě základní společné vlastnosti: uživatel buduje spojení, která řadí informace na první pohled spolu nesouvisející, a základem vytváření takových vazeb je jím definované pochopení informace. Obojí vyžaduje práci s přehledně organizovaným rozhraním. Nezáleží na tom, zda se pod tímto rozhraním skrývají fotografie, mikrofilmy a tištěné slovo, nebo data reprezentovaná sadou nul a jedniček.

Vannevar Bush zemřel roce 1974. Deset let před tím definoval Theodor Nelson pojem hypertextu a Douglas Engelbart měl za sebou první prezentace nástrojů k jeho tvorbě. Oba přímo z Bushových teoretických prací čerpali, oba jsou jeho bezprostředními následovníky.