Gift economy - toto spojení se vcelku často objevuje v textech autorů zabývajících se fenoménem komunit na Internetu. Nemyslím, že by se úplně ujalo, ale velice příhodně vystihuje některé rysy internetových společenství.
Pro vysvětlení teorie gift economy je třeba sáhnout hluboko do archetypálních společenských rituálů. Ve své knize Esej o daru popisuje sociolog Marcel Mauss povahu a formy předávání darů v různých společnostech. Podle Mausse mají slavnostní (sváteční) dary jiný smysl než směnu předmětů: jde v nich hlavně o vytváření společenských závazků, které udržují společnosti pohromadě. Pro členy archaických společností platí trojí povinnost:
1) zúčastnit se výměny darů,
2) přijímat dary,
3) oplácet.
Dar se nikdy od osoby dárce úplně neoddělí a vytváří tak závazek jej přiměřeně oplatit, ne ale hned, což by se rovnalo odmítnutí. Dary mohou být různé předměty, ale také výlučné právo na určité jméno, tance, symboly, písně. Zavazují příjemce „totálně“, se vším všudy, dokud nejsou oplaceny, a pozvolna tak nahrazují pokrevní příbuzenské vztahy. (Wikipedia)
Ve spojitosti s komunitami na Internetu se takový typ gift economy uplatňuje v případě peer-to-peer production, diskuzních skupin apod. Počátky Internetu stály opravdu v opozici k tradičním ekonomickým transakcím a prvořadé bylo úsilí o kolektivní svobodnou tvorbu nových hodnot. Obdarování je přirozenou lidskou aktivitou, jež se díky Internetu mohla rozšířit do megalomanských podob.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat