2010-07-21

Jaký by byl... Svět bez tragických událostí 11. září 2001

Větu, že svět se po teroristických útocích na Spojené státy v roce 2001 změnil, slýchávám podle mého názoru více, než je zdrávo. V žádném případě si s tímto výrokem nedovoluji nesouhlasit, zamýšlím se nad ním spíše proto, že mě zajímá, zda byly tyto změny nevyhutelné a co je jejich opravdovou příčinou. Odhoďme stranou konspirační teorie a úvahy o tom, kdo je vyníkem smrti téměř tří tisíc lidí a podívejme se na běh alternativních dějin po 11. září 2001 bez teroristických útoků.
Téměř okamžitě po útocích na World Trade Centre v New Yorku vyhlásil prezident Spojených států amerických Světovou válku proti teroru. USA napadlo Afghanistán, kde boj proti teroristické skupině al-Kajdá vede dosud.
S vojenskými tahy proti teroru je spjata i kontroverzní válka v Iráku. Často se ale zapomíná na to, že myšlenka dobýt a okupovat Irák, se ale zrodila již deset let před 11. září 2001. Jejími stoupenci byli např. náměstek ministra obrany Paul Wolfowitz a viceprezident Dick Cheney, kteří na Irák chtěli zaútočit z různých strategických i ideologických důvodů. Jako reálná politika byla poprvé navržena až po 11. září 2001. V té době Bushova vláda prohlásila, že Amerika na Irák musí zaútočit kvůli spojení mezí organizací al-Kajdá a Saddámem Husseinem. Později toto tvrzení opodstatnila prohlášením, že Irák disponuje jaderným programem a později i „zbraněmi hromadného ničení“. Nyní je hlavním proklamovaným cílem odstranění Husseina a nastolení demokracie.
Dříve nebo později by tedy k útoku na Irák došlo, avšak jeho mezinárodní opodstatnění by neprobíhalo tak jednoduše. I další vojenská tažení byla ospravedlněna tzv. světovou válkou proti terorismu, která byla započata jako reakce na 11. září:
• Operace pro trvalou svobodu - Afghanistan (20. 11. 2001)
• Operace pro trvalou svobodu - Filipíny (leden 2002)
• Operace pro trvalou svobodu - Afrika (říjen 2002, Džibuti, Keňa, Etiopie, později Somálsko)
• Operace svoboda Iráku (2003)
• Operace pro trvalou svobodu - Sahara (2007, Alžírsko, Čad, Mali, Mauritánie, Niger, Senegal, Nigérie, Maroko)

Války v Afganistanu a Iráku rozhodně ničí popularitu výkonné moci v USA a jejich prestiž v zahraničí. Koncentrace pozornosti na region Perského zálivu vedla k tomu, že Spojené státy ztrácejí pozice v Latinské Americe, kde tradičně dominovaly. Council on Foreign Relations v únoru 2007 ve svých rozborech tvrdil, že období hegemonie USA v západní hemisféře skončilo. A nejde pouze o politiku, byť v této oblasti probíhají velmi významné změny: ve volbách vítězí politici, kteří jsou kritičtí vůči Washingtonu a v polovině roku 2008 dokonce dva státy, Bolívie a Venezuela, vyhostily velvyslance USA ze svých zemí pro vměšování do vnitřních záležitostí.
Osoba George W. Bushe je dnes spojována hlavně s válečnými akcemi a protikandidáti na funkci amerického prezidenta se vymezovali hlavně v reakci na tyto události a politické tahy. Bez tragických událostí 11. září 2001 by se George W. Bush nejspíše zaměřil především na domácí otázky, protože rok 2001 přinesl díky propadu akcií IT společností konec tzv. Nové ekonomiky. Nová ekonomika slibovala konec nadvlády velkých korporací a vládních podniků, její zastánci zdůrazňovali hlavně revolučnost vlivu informačních technologií a jejich změn na ekonomiku. Do USA, stejně jako do všech vyspělých zemí světa přišla recese tažená nasyceností domácí poptávky a podpořená nulovými úsporami.
S velkou pravděpodobností by Bush svou autoritu budoval na efektivitních zásazích po neštěstích spojených s hurikánem Katrina. Zahraniční politika by tak byla nejspíše odsunuta na druhou kolej.
V České republice došlo ke snížení popularity USA hlavně v průběhu plánování výstavby protiraketového obranného štítu v České republice a v Polsku (2007). Tato akce byla plánována již mnohem dříve, plán SDI (Strategic Defence Iniciative) měl chránit strategické zájmy před útoky z Iránu. Pokud by tedy USA nenapadly Irák, Haussein by nejspíše stále stál v čele a pravděpodobně usiloval o zbraně hromadného ničení. V tomto případě by byl nejdůležitější postoj Ruska, které dnes ještě stojí na straně Iránu. Celkově se dá předpokládat, že za úhlavního nepřítele by Spojené státy označily právě Irán, takže vztahy s ním by teď byly na úplně jiné úrovni.
V roce 2004 by nejspíše Bush nebyl znovuzvolen do prezidentské funkce, v té době mu tam dopomohla právě funkce válečného prezidenta. Jeho popularita nebyla nikdy příliš vysoká, a tak by v případě neexistence války proti globalnimu terorismu, svůj post pravděpodobně neobhájil. Otázkou zůstává, zda-li by už byl Barack Obama připraven kandidovat, nebo by byl zvolen úplně jiný kandidát. Každopádně by Spojené státy americké měly ve světě jinou pověst, než mají v současnosti.

Žádné komentáře: