2008-01-09

Přístupnost webu zdravotně a tělesně postiženým


Ráda bych připomněla několik jednoduchých rad pro zpřístupnění webu lidem postiženým nebo stárnoucím. Jsou také uživateli Internetu a v médiu, které vzniklo jako prostor pro rovnoprávnou a svobodnou komunikaci by se na ně nemělo ani v nejmenším zapomínat. Na http://www.w3.org/WAI naleznete standard WAI, který shrnuje pravidla pro zvýšení dostupnosti internetových stránek. Já se v textu zmíním o několika užitečných radách, které dává ve své knize Web.Design Jakob Nielsen.

Při tvorbě textu je důležité myslet na osoby se špatným zrakem – prohlížeč umožňuje změnu velikosti písma, pro umožnění tohoto kroku: Nikdy nedefinujte informace pomocí absolutních velikostí textu, použijte relativní značení. V případě použití kaskádového stylu nenastavovat velikost písma v počtu pixelů, ale na základě procentuálních proporcí výchozího písma. Zkontrolujte vizuální vyváženost stránek při všech možných velikostech písma.

Pro nevidomé je třeba vytvořit alternativní verzi stránek, např. popisy obrázků, které se ve čtečce převedou na mluvený text a zpřístupní nevidomým uživatelům celý obsah včetně obrázků (tzv ALT texty). Text by měl také obsahovat tzv. obrázkové mapy, které „ukáží“ na daný obrázek, když se právě vztahuje k textu.

Pro sluchově postižené je třeba ke každému videu nebo podcastu umístit titulky. Titulky také zpřístupní obsah cizincům, kteří lépe porozumí psanému textu než mluvenému slovu.

Pohybově postižení také ocení, když budou odkazy nebo obrázkové mapy dostatečně velké a nebudou vyžadovat jemného ovládání myši. Veškeré applety rozšiřující možnosti stránky nad rámec schopností jazyka HTML by měly být implementovány tak, aby umožňovaly ovládání i bez myši.

V dnešních dobách, kdy se počítač a spolu s ním Internet dostávají do rukou naprosté většině populace, je třeba zvýšit intuitivnost ovládání stránek, které obsah zpřístupní lidem, kteří nemají vysokou počítačovou gramotnost. Zvláštním požadavkem je pak přizpůsobení vyhledávání i gramatickým chybám – hledání bez ohledu na pravopis budehlavní pomocí dyslektikům (vlastně všemJ.

Na závěr trefná rada Jakoba Nielsena: „Kromě vyhovění vyhláškám a poslechnutí vlastní lidskosti existují i další ryze obchodní důvody, proč umožnit přístup na web i postiženým lidem. Takoví lidé se velice často stávají velice věrnými zákazníky, pokud najdou v dodavatelích důvěryhodného partnera, dobré služby a vyhovění jejich specifickým potřebám.“

Zdroj: Nielsen, J. Web.Design. 1. vyd., Praha: SoftPress, 2002, ISBN 80-86497-27-5.

2008-01-07

Wiener, Norbert: Mechanismus a dějiny jazyka

V tomto článku se geniální vědec Norbert Wiener zamýšlí nad vlastnostmi jazyka. Hned v úvodu tvrdí, že jazyk není výlučně lidskou vlastností, ale může náležet např. i strojům, jež člověk sestrojil. Není nutné, aby byl jazyk užíván výhradn ěv interakci člověk - člověk, člověk může stejně tak rozmlouvat se strojem, protože ten užívá k´dů a pokynů, které jsou lidem známy. V každé komunikaci však (v závislosti na systému fungování příjemce, odesílatele zprávy a komunikačním kanálu) dochází k ztrátám informací. Kybernetika si pak k těmto účelům vypůjčuje druhý zákon termodynamiky a konstatuje, že informace se může ztácet, ale nelze jí znovu nabýt. Množství zachované informace pak závisí na schopnosti daných částí systému využívat a předávat informace. Stále častější používání komunikačních prostředků zvyšuje entropii v našem dorozumívání a řeč je potom jakousi "hrou mezi mluvčím a posluchačem, která je zaměřena proti silám vyvolávajícím nedorozumění". Obor, který by měl zkoumat ztráty významu v jazyku (ztrátám vznikajícím ať už v průběhu komunikace nebo v průběhu historického vývoje jazyka) , je podle Wienera sémantická kybernetika. Tento obor nezkoumá pouze kanály komunikace a možnosti ztrát zde, jádrem oboru je spíše tázání se po filtrech, které dávají informacím určitý význam. Pro názornost uvádí Norbert Wiener následující příklad: "Slyším-li nějaký hudební úryvek, pak většina zvuku vstupuje do mého sluchového orgán a přichází do mého mozku. Jestliže však špatně slyším, nebo jsem se nenaučil, jak je toho třeba, esteticky chápat hudební výtvory, narazí tato informace na překážku.Budu-li však zkušeným hudebníkem, pak se tato informace setká v mozku se strukturou nebo organizací, která vyloží zvukový obrazec a ukáže jej ve srozumitelné podobě, a to může vést k estetickému ocenění a k hlubšímu porozumění. Sémanticky závažné informace jak pro stroje, tak pro člověka, je právě ta informace, která prochází činným mechanismem do přijímacího systému bez ohledu na to, že se člověk nebo příroda snaží tomu zabránit. Z kybernetického hlediska vymezuje sémantika rozsah významu a reguluje ztráty významu ve sdělovacím systému."

2008-01-05

Kritická reflexe Bernsteinova článku Patterns Of Hypertext

Mark Bernstein je předním vědcem společnosti Eastgate Systems, která se zabývá rozvojem nástrojů pro tvorbu a publikování hypertextové literatury. V díle Patterns Of Hypertext se zamýšlí nad možnými cestami a strukturami propojení textů a částí textů. Hypertext má naprostá většina lidí spojený s prostorem Internetu a sdílením on-line dokumentů. Mark Bernstein ale pojem hypertextu oprostil od těchto zakonzervovaných představ, což mu umožnilo pracovat s prvotním smyslem tohoto výrazu – hypertextu jako systému propojujícího informace a data bez potřeby jejich transformace. Je třeba podotknout, že hypertextový systém není systémem uzavřeným nebo nějakým způsobem vnitřně pevně organizovaným, jeho obsah se mění a závisí na čtenáři, zda odkaz využije a bude postupovat v autorem navržené cestě. Mark Bernstein se v textu snaží identifikovat základní typy hypertextových vzorců. Jak v úvodu tvrdí, je právě na čase vyvinout slovník hypertextových konceptů
a struktur, abychom mohli lépe porozumět podobě dnešního Webu.

Myšlenka hypertextu pochází již z roku 1945 od Vannevara Bushe. Navrhl systém MEMEX, který by měl uchovávat dokumenty a data v podobném systému, jakým pracuje lidská paměť – na základě sítí asociací a informačních uzlů. Systém MEMEX nebyl nikdy podle původního Bushova návrhu sestrojen, ale základní myšlenka přetrvala a v praktické podobě se objevila právě v hypertextovému systému třídění informací na World Wide Web.

Mark Bernstein usiluje o popis základních podob hypertextového spojování myšlenek
a informací. Své myšlenky neprezentuje jako definitivní a sám podotýká, že dnešní jazyk nám nedává dostatečné množství výrazů pro popis tohoto fenoménu. V článku popisuje řadu cest, které vznikají na základě různého typu propojení informací v textu, přičemž upozorňuje, že tyto cesty se mohou vzájemně překrývat a ovlivňovat. Naprostá většina příkladů, které Bernstein uvádí nepocházejí z Internetu, ale z literatury.

Jeho klasifikace je tedy následující:

Cycle – vede čtenáře po okruhu problémů a na další propoj se dostává až po prostudování celého obsahu a návratu na začátek. Cycle je velice častým a přirozeným způsobem propojení informací. Podle tohoto vzorce funguje např. řada domén, které usilují o uživatelovu registraci. Té se je pak velice těžké při studiu obsahu vyhnout. Bernstein se také zmiňuje o tzv. Web Ring, který podle něj cyklicky objímá Internet. Vzniká na principu kooperace zpřízněných serverů, jež jsou propojené za účelem rovného sdílení uživatelů.

Counterpoint - dvě alternativní témata nebo teorie, z nichž čerpá nové vyústění. Tento postup třídění informací je myslím velice příznačný pro lidský způsob uvažování, a tak se s ním setkáváme často při polemikách a úvahách, které různé texty či data spojují na základě jejich podobnosti nebo odlišnosti.

MirrorWorld - zasazuje stejné téma do odlišného prostředí nebo situace. Nový kontext umožňuje nový náhled na věc a ucelenější prozkoumání problému.

Tangle – na první pohled chaotická změť informací a dat, která nedává jasný směr v pokračování a studiu tématu. Toto „řazení“ je velice podobné běžnému způsobu vyjevování nových informací a záchytných/ matoucích bodů v přirozeném životě. Snad i proto nás Tangle většinou neodrazuje, ale ponouká k hledání nových cest.

Sieve – nabízí množství hierarchicky nebo typologicky uspořádaných cest. Výběr jedné z nich nás dovádí k definicím a datům nižšího stupně.

Montage – do uceleného prostoru přidává odlišná témata s vlastní identitou, která i přes tuto kontextualizaci zůstává nenarušena.

Neighborhood – je spíše formálním než obsahovým hyperpropojením. Neighborhood je spojujícím článkem mezi mnoha odlišnými samostatnými celky. Toto spojení je většinou jednotnou vizuální nebo strukturální pododbou, která usnadňuje orientaci mezi různými tématy ve stejném prostoru. Bernstein uvádí příklad vizuálně stejných navigačních prvků na Webu.

Split/Join – je vzorcem používaným např. v dobrodružné literatuře. Čtenář si v určitém úseku musí vybrat z několika příběhových cest. Centrální téma – jádro příběhu – však zůstává vždy zachováno a v určitých definovaných částech se k němu čtenář navrací.

Missing Link – uvádí Bernstein jako jeden z typů hypertextu, i když tento hypertext je příznačný právě tím, že s žádným jiným textem propojený není. Jedná se o narážku nebo neotevřenou myšlenku, jež klade další otázky.

Navigational Feint – je tím, co nás uvádí a snaží se nás udržet v kontextu daného tématu. Jsou to například úvodní stránky portálů, kde je nám představen smysl a hlavní myšlenka, která nás nutí k přemýšlení v takto vymezených hranicích.

Abych téma lépe připodobnila, začlením Bernsteinovu klasifikaci do běžné lidské zkušenosti s hypertextem na Internetu:

Vyhledávání nových informací na Internetu se díky hypertextu stává fenomenální činností, jež v souvislosti s Bernsteinovým textem stojí za pozornost. Pomocí jednoduchého dotazu internetový vyhledávač vyhodnocuje relevantní odkazy. To, co se zobrazí jako odpověď je změtí různorodých témat (Tangle), které je třeba znovu protřídit na základě uživatelových kritérií a cílů. Odkazy „navíc“ ale nepřekážejí, uvádějí heslo do námi možná netušených kontextů zajímavých témat a událostí (MirrorWorld). Odkaz, který vybereme jako nejvíce relevantní našim cílům vede na doménu, která je tříděna dle různých kritérií (např. Bernsteinův Cycle, Navigational Feint nebo Sieve). Pokud ale uživatel usiluje o objektivnější náhled na věc, většinou srovnává několik pramenů, hledá společné myšlenky a uvažuje nad protichůdnými (Counterpoint). Zajímavým způsobem doplňování dalších informací je Bernsteinova Montage - tento způsob nejen, že boří hranice tradičního vímání věcí, protože do kontextu začleňuje zdánlivě nepříbuzná témata, v rámci Internetu boří i hranice tradičního propojováí informací – potřebná data se mohou objevit přímo na stránce bez toho, abychom ji museli opouštět. Mohou to být například vyskakovací okna s definicí některých údajů.

Výše uvedený příklad je silným zjednodušením Bernsteinovy teorie, ale poukazuje na různorodé využití hypertextových vzorců v praxi.

Článek Patterns Of Hypertext byl pro mě velice zajímavým náhledem na hypertextový systém
a nastolil mnoho témat, o kterých jsem nikdy před tím nepřemýšlela: Jaké cesty nás vedou k výsledku hledání informací? Jakým způsobem jsou různá témata propojována a proč byl tento způsob vyhodnocen jejich tvůrcem jako nejvhodnější? Jak typ hypertextového propojení ovlivňuje výslednou úvahu o obsahu textu? ...

Nejspíš v důsledku svého profesního zaměření ale Bernstein zůstal pouze u popisu hypertextu ze stran tvůrce hypertextových spojů. Podle mého názoru je výsledná podoba hypertextu také určována činností samotného čtenáře. V knize Cybertext uvádí Espen J. Aarseth svůj koncept tzv. ergodické literatury. Základ ergodické literatury je položen právě v systému hypertextu
a vyjadřuje potřebu činnosti čtenáře, jeho práce při hledání cest v textu. Tato práce činí dle Aarsetha hypertext tím, čím je.

Propojením Bernsteinovy a Aarsethovy teorie bychom mohli přijít k zajímavým konsekvencím hypertextových systémů, jež jsou v rámci Internetu určovány jak autory, tak jejich čtenáři. Hypertext není uzavřeným systémem, který funguje po vzoru jeho stvořitele, ale je jakousi interaktivní hrou mezi spletitým textem a jeho čtenářem.


Bernstein, M. Patterns Of Hypertext. Association for Computing Machinery, Inc., 1999.


2008-01-04

Jon Postel


Jon Postel byl mužem, který se asi nejvíce proslavil jako hlavní editor série dokumentů Request for Comment (RFC). Tyto dokumenty definovaly standardy Internetu - jakési konvence a postupy, jež nebyly závazné, ale přesto je každý zúčastněný pečlivě dodržoval. Byl také předsedou společnosti rozhodující o přidělování internetových domén Internet Assigned Mambers Authority (IAMA). Po Postelově smrti v roce 1998 nebyl vybrán nikdo jeho vážnosti, a tak bylo místo IAMA ustanoveno jiné společenství - Internet Corporation for Assigned Names and Members (ICANN) s celkem 200 členy.

Krátké video o jeho přínosu dnešnímu Internetu: http://youtube.com/watch?v=vrpo7yCcGE8

Anglický? text

Hypertext allows to identify the unreveal meaning bellow the surface of a text. When you read the text with hypertext it is really easy to study the details in which you are interested. The hypertext is the supplement of the basic texture – it is a parallel to associative cogitation. It is not closed and fixed mass medium, this structure is more like some organic system. Each part of web interplays another part. Consistent framework hierarchy is lost and the meaning of texts tend to be mobile – it is subordinate to readers mind. Whith each reader‘s question the changing web structure attend to displacement themself boundaries in the way of his heterogenous thoughts. Because of hypertext there is no constant top or bottom, the value of each information is unstable and depending on reader’s interests.


Peer-to-peer sítě - negativní scénář

Peer-to-peer sítě podporují dle jednoho negativního scénáře vývoje Internetu (http://metaverseroadmap.org/inputs2B.html#negative) ilegální chování. Netroufám si autorovi tohoto scénáře nijak odporovat. Je pravda, že peer-to-peer sítě jsou využívány hlavně k ilegálnímu stahování hudby nebo videa. Tento fenomén se ale rozmohl tak masově, že již podle mého názoru nemá smysl s ním bojovat tím, že se jej budeme snažit potlačit. Represe není řešením.
Umělci reagují různě - někteří zvyšují ochranu svých děl, jiní je nechávají volně ke stažení, čímž se snaží zmnožit platformu svých příznivců. Zajímavým projektem je v této souvislosti služba umožňující stažení hudby nebo videa za poplatek, který je srovnatelný s půčovným ve videopůjčovně. Tento postup je nejen legální, ale příjemnější minimálně v tom, že máte jistotu, že obsah, který pracně stahujete je opravdu tím, co prezentuje v názvu a provozovatel také odpovídá za kvalitu obrazu i zvuku.
Myslím, že je třeba hledat nové cesty k posluchačům a divákům, ne jim zakazovat něco, co je taaak snadné:)

2008-01-01

Grafické znázornění vývoje Internetu

zdroj: Castells, M. The Internet galaxy" Reflections on the Internet, Business and Society. 2nd Ed." Oxford University Press, 2001, Oxford, ISBN 0-19-925577-6.