Přístupnost webu zdravotně a tělesně postiženým

Ráda bych připomněla několik jednoduchých rad pro zpřístupnění webu lidem postiženým nebo stárnoucím. Jsou také uživateli Internetu a v médiu, které vzniklo jako prostor pro rovnoprávnou a svobodnou komunikaci by se na ně nemělo ani v nejmenším zapomínat. Na http://www.w3.org/WAI naleznete standard WAI, který shrnuje pravidla pro zvýšení dostupnosti internetových stránek. Já se v textu zmíním o několika užitečných radách, které dává ve své knize Web.Design Jakob Nielsen.

Při tvorbě textu je důležité myslet na osoby se špatným zrakem – prohlížeč umožňuje změnu velikosti písma, pro umožnění tohoto kroku: Nikdy nedefinujte informace pomocí absolutních velikostí textu, použijte relativní značení. V případě použití kaskádového stylu nenastavovat velikost písma v počtu pixelů, ale na základě procentuálních proporcí výchozího písma. Zkontrolujte vizuální vyváženost stránek při všech možných velikostech písma.

Pro nevidomé je třeba vytvořit alternativní verzi stránek, např. popisy obrázků, které se ve čtečce převedou na mluvený text a zpřístupní nevidomým uživatelům celý obsah včetně obrázků (tzv ALT texty). Text by měl také obsahovat tzv. obrázkové mapy, které „ukáží“ na daný obrázek, když se právě vztahuje k textu.

Pro sluchově postižené je třeba ke každému videu nebo podcastu umístit titulky. Titulky také zpřístupní obsah cizincům, kteří lépe porozumí psanému textu než mluvenému slovu.

Pohybově postižení také ocení, když budou odkazy nebo obrázkové mapy dostatečně velké a nebudou vyžadovat jemného ovládání myši. Veškeré applety rozšiřující možnosti stránky nad rámec schopností jazyka HTML by měly být implementovány tak, aby umožňovaly ovládání i bez myši.

V dnešních dobách, kdy se počítač a spolu s ním Internet dostávají do rukou naprosté většině populace, je třeba zvýšit intuitivnost ovládání stránek, které obsah zpřístupní lidem, kteří nemají vysokou počítačovou gramotnost. Zvláštním požadavkem je pak přizpůsobení vyhledávání i gramatickým chybám – hledání bez ohledu na pravopis budehlavní pomocí dyslektikům (vlastně všemJ.

Na závěr trefná rada Jakoba Nielsena: „Kromě vyhovění vyhláškám a poslechnutí vlastní lidskosti existují i další ryze obchodní důvody, proč umožnit přístup na web i postiženým lidem. Takoví lidé se velice často stávají velice věrnými zákazníky, pokud najdou v dodavatelích důvěryhodného partnera, dobré služby a vyhovění jejich specifickým potřebám.“

Zdroj: Nielsen, J. Web.Design. 1. vyd., Praha: SoftPress, 2002, ISBN 80-86497-27-5.

The Social Graph

Na svém blogu http://darmano.typepad.com/ publikoval David Armano 10.11.2007 graf sociální fragmentace působení médií. Graf vykresluje 4čtyři možnosti distribuce informací – skrze mainstreamová média, skrze „otevřené“ sítě (jako např. blogy nebo weby), skrze „uzavřené“ sítě (např. Facebook) a skrze interpersonální komunikaci (např. e-mail).

Je zajímavé, že první pohled na obrázek evokuje představu, že největší vliv mají mainstreamová média, což může být pravdou, avšak důležité je si povšimnout, že různé druhy distribuce různým způsobem ovlivňují obsah sdělení mainstreamových médií.

Docela zajímavou se tato vizualizace stává v rámci marketingových aktivit. Řízení informací a PR musí myslet i na menší komunikační kanály, které modifikují společenský obraz organizace či produktu. Některé společnosti již pro svou prezentaci využívají blogy. Pokud je píše významná osobnost se zajímavým pohledem na společenské dění, lze tak efektivně a vcelku přirozeně oslovit velký počet lidí. A v rámci zde prezentovaného sociálního grafu možná i tvorbu mainstreamových médií.