V první kapitole své knihy Information Society se Frank Webster snaží definovat pojem informační společnost. Jako vodítko mu posloužilo 5 základních východisek:
- technologické
- ekonomické
- pracovní
- prostorové
- kulturní
Každé z východisek popisuje praktickou oblast zájmu společenskovědních teoretiků. Webster připomíná zásadní teorie, z nichž každá v určité míře operuje s pojmem informace - buď v oblasti technologie, ekonomie, zaměstnání, socio-geografického rozdělení nebo kultury. Místo, aby se snažil kompilovat aktuální názory autorů, usiluje o jejich kritickou reflexi. U všech východisek nastoluje nové otázky a v závěru kapitoly dochází k hlavnímu problému všeobecného pojetí informační společnosti. Podle jeho názoru, nemá smysl hledat příčinu vzniku informační společnosti v strmém nárůstu počtu digitálních zařízení mezi lidmi, počtu lidí pracujících pouze s informačními technologiemi apod., ale spíše ve způsobu využívání informací. Informaci Webster chápe v sémantickém slova smyslu, tzn. že každá informace nese smysl - je zprávou nebo instrukcí o něčem nebo někom. Tvrdí, že i když v běžném způsobu uvažování takto informaci chápeme, jím zmiňované teorie referují o informacích v ne-sémantickém smyslu, berou jí jako společenskou komoditu. Webster vyjadřuje tento spor distinkcí mezi pojmy vlastnit informaci a být informován.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat